fotogaleriečlánkyvidea
začátek bloku
tisk   tisk

Maďarsko

Maďarsko

Jaroslav Dubský

26,80 kg - výrobky Jet Fish 

Zážitek z Háromfy – září 2006

Nadešla chvíle, na kterou jsem se těšil s mými kamarády. Měli jsme naplánovanou výpravu na osm dní do Maďarska, kam nás mělo jet šest, ale nakonec jsme odjeli jen dva. Já a můj parťák Fanda Adler.

Po příjezdu v neděli ráno jsem zjistil, že v sobotu končilo Bojli Show, tak jsem usoudil, že to nevěstí nic dobrého a informoval jsem parťáka o mém úsudku. Kapři budou přecpáni kvalitním krmivem - o tom jsme nepochybovali, ale přesto jsme začali hledat nová místa a osazovat je bójkami. Po dohodě s kamarádem jsme začali zakrmovat malými dávkami a až podle záběrů jsme chtěli dokrmovat.

První den a noc nebyl ani lípanec, což jsme uvítali, protože jsme vůbec nespali. V pondělí kolem osmé hodiny ráno mi přišel první záběr na mušli, která pocházela z výroby Jet Fish. Byl to krásný špígl – 7 kg. Měl jsem radost, že se ryby ozývají tak brzy. O půl jedné v noci přišel záběr parťákovi, tak jsme okamžitě skočili do lodě a vyrazili mu na proti. Po příjezdu k místu, kde byl chycen, jsme usoudili, že to nebude žádný nezkušený mladík. Dal Fandovi dost zabrat, protože na tak těžké vodě ještě nechytal. Po vytažení a zvážení kapra byl kamarád v úžasu, když zjistil, že má svůj nový osobní rekord – 19,20 kg. V noci jsme měli ještě tři krátké pípance, takže jsem usoudil, že kapři žerou v noci a my podle toho budeme krmit. To se nám také vyplatilo, protože záběry přicházely opravdu pouze v noci. Kapři byli překrásní a s jejich hmotnostmi jsme byli spokojeni. Přes den jsme odpočívali, protože bylo neuvěřitelné vedro, každý den okolo 30 °C.

Ve čtvrtek večer jsme seděli u kávy a rozebírali naše prožitky z úlovků mého parťáka, že něco tak krásného ještě nezažil. Povídali jsme a povídali, až byla půlnoc. Ve dvě hodiny ráno se mi opět ozval hlásič malým pípnutím. Sedl jsem si na lehátko a koukal, který z prutů to je a zjistil jsem, že je to na olihe? vlastní výroby. Když se ozvala kratší jízda, už jsem stál u stojanu. Přiběhl Fanda, ozvala se brutální jízda a já prudce zasekl. Rychle jsme skočili do lodě a jeli na místo, kde byla položena nástraha. Když jsme dojeli na místo, ryba se dala do pohybu takovým způsobem, že nebylo možné ji zastavit, natož otočit. Parťák přestal veslovat, ale ryba nás táhla neuvěřitelnou silou. Fanda řekl: „To nemůže být kapr, ale větší sumec.“

Ani po čtvrt hodině jsem stále nevěděl, co je na konci š?ůry. Ryba nás zatáhla do nejhustších leknínů, a v tom mě napadlo, že oni přijdu. Vyčkával jsem na její reakci a dočkal se jejího pohybu, kterého jsem využil k tomu, abych ji dostal na volné prostranství. Tím jsem měl vyhráno a nedal rybě šanci. Nadzvedl jsem ji a měl možnost spatřit, co to je za monstrum. V životě jsem takového kapra neviděl, natož, abych ho sám chytil. Kapr udělal ještě několik výpadů, ale po chvilce jsme ho dostali do podběráku a já si oddechl. Po zvážení jsem věděl, že to stálo za to – 26,80 kg.

Pokaždé, když se podívám do alba, tak se celý rozechvěji, neboť mám před sebou celý příběh zdolávání tohoto krasavce znovu, protože z tak těžké vody, jakou je Háromfa, je to nezapomenutelný zážitek. Proto bych chtěl poděkovat panu Těšínskému, protože díky jeho výrobkům jsem prožil to, co jsem se vám pokusil přiblížit prostřednictvím toho článku.

Přeji všem dobrým rybářům pevné zdraví a bohaté úlovky v roce 2007.




konec bloku