fotogaleriečlánkyvidea
začátek bloku
tisk   tisk

Peter imonič - Raduta

Peter  imonič - Raduta

Raduta

Raduta – ráj na zemi, jezero snů, zátoka rekordů... Mohl bych pokračovat dále ve jmenování podobných názvů patřících tomuto jezeru. Dnes již při vyslovení těchto slov je každý opatrný. Mnoho světových kaprařských velikánů zanevřelo na tuto vodu. A příčina? Masový úhyn kaprů. Od toho momentu bylo jezero, vydávající každoročně několik kaprů nad 30 kg, v zapomnění. Stručné informace, nic víc. To bylo vše, co se mi doneslo od několika odvážlivců, kteří zkoušeli štěstí na Radutě dál. Uplynuly dva roky od mé poslední návštěvy Rumunska. Během tohoto času jsem slyšel více horších zpráv týkajících se situace na jezeře. Za tu dobu se dostaly do popředí taková jezera, jako francouzské Rainbow, Graviers atd. Podařilo se tam ulovit několik obrů, včetně platného světového rekordu.

Mé vzpomínky na Radutu byly pouze pěkné a chtěl jsem zakusit na vlastní kůži, jak to tam vlastně vypadá. Jezero přišlo určitě o několik kapitálních kusů, ale doufal jsem, že ne o všechny. V tomto roce začátkem května jsem tedy směřoval do Rumunska. Podotýkám, že do rozvíjející se krajiny. Pár roků nazpět byl problém najít pumpu, a nebo směrové tabule. Dnes jsou cesty již dobře značené a pumpy různých firem na každém kroku. Krajina v okolí jezera však nadále spí v 17. století. Poměry na jezeře se ale změnily. Dohodnutá místa jsou doopravdy rezervovaná i bez předešlé zálohy.

V pátek večer jsme na místě v hotelu. Po večeři a chlazeném pivě usínám v pokoji.  Ranní sluníčko, zpěv ptáků a kvákání žab, mne vyhnalo z postele. První kroky jsem směřoval na molo u hotelu. Zjistil jsem, že voda v jezeře pořádně klesla. Molo bylo ve výšce asi tří metrů nad hladinou, zátoky byly suché a zarostlé plevelem. V tom jsem se zamyslil nad mělčinou, na které jsem v minulosti lovil. Podle všeho z ní bude ostrov. Autem jsem se přesunul na opačnou stranu jezera a z dálky sledoval bývalou mělčinu, změněnou na ostrov a zarostlou porostem. Zastavil jsem na místě, které jsem dobře znal. Bylo to tu úplně jiné. V duchu plánovaná taktika se rázem změnila a při pohledu na ostrov vymýšlím novou... Při tom si nevšímám, že moje auto obklíčila smečka psů. Po vystoupení z auta se okamžitě vrhla na mé nohy. Kopáním na všechny strany jsem se snažil chránit nohavice, ale psi nic. Poslechli až místního domorodce. Byl zabalený v dlouhém kabátě a seděl na dvoukolové káře tažené oslem. Odehnal psy a zmizel stejně rychle, jak se objevil.  

Celé dopoledne jsem připravoval potřebné věci k lovu a ve tři hodiny odpoledne již byly všechny pruty vyvezené. Ani jsem se pořádně nestačil posadit, když se ozval signalizátor. Již v půl čtvrté jsem zdolával prvního kapra, který vážil 11,5 kg. Během příjemného večera a deštivé noci jsem ulovil ještě sedm kaprů, z nichž dva největší vážili více než 16 kg.

Ráno v osm hodin jsem jednoho kapra ztratil zhruba třicet metrů od břehu. Vypnul se z háčku. V tento den jsem chytil ještě dvě silné ryby. První kolem oběda s váhou 17 kg a druhou 11 kg v podvečer. Pěkný slunečný den ukončil večerní déšť a silný vítr. Během jasné a bezvětrné noci jsem zdolal menší kapry 11 - 13,5 kg.

17,20 kg 

Následující tři dni přišel útlum. Kaprům jakoby přestalo chutnat. Možná na tom mělo svůj podíl i počasí – poměrně chladné a deštivé, netypické pro tuto oblast v květnu.  Vždyť za sedm týdnů, které jsem již na Radutě zažil, byl pouze jeden deštivý den...  Během útlumu jsem chytil dva až tři kapry denně v rozmezí 6 – 16,5 kg. Počasí bylo přímo aprílové. Bouřka střídala bouřku.

Jedno ráno při zdolávání kapra jsem u břehu na hraně uřízl š?ůru. Přišel jsem o rybu, ale ne na dlouho. Střetl jsem se s ní opět po poledni. Kamarádovi se totiž zapletla do vlasců, a tak se společnými silami – já ze člunu a on ze břehu, řešíme situaci. Nakonec jsem rybu vylovil holýma rukama. Odepnul jsem ji ihned u člunu. Odhadoval jsem její hmotnost kolem 10 kg.  

Večer začalo opět pršet. Schoval jsem se do bivaku, kde jsem mohl nerušeně odpočívat a snít o velkém kaprovi. To jsem ještě netušil, co mě čekalo v noci a další den. V půl druhé v noci jsem ulovil nejmenšího 5 kg kapříka, ale právě on odstartoval třicetihodinový maratón. Od té chvíle jsem zdolal 24 kaprů od 5 kg do 21 kg. Byl to neustálý kolotoč zdolávání a převážení prutů. V jeden okamžik jsem dokonce zdolával tři ryby naráz. Během prvního kapra pípnul signalizátor. Nereagoval jsem. Domníval jsem se, že zdolávaný kapr přejel přes vlasec. Při druhém pípnutí jsem sledoval vlasec, jak směřuje opačně. Zasekl jsem a prut vrátil do stojanu. O chvíli později se opakovalo to samé. Naštěstí se vše obešlo bez zamotaných vlasců. Nakonec se mi naskytl zajímavý pohled na tři kapry v podběráku. Všichni byli neuvěřitelně silní a bojovní. Největšího 21 kg jsem ulovil v půl páté ráno. Kapra se mi podařilo bez problémů přitáhnout z třistametrové vzdálenosti. Až u břehu začal pěkný souboj. S těžkostmi se mi ho podařilo přitáhnout přes hranu v blízkosti břehu. Začalo přetahování – kdo z koho. V tom momentě jsem litoval, že jsem nebyl ve člunu, jako ve většině případů. Měl jsem radost, když jsem měl kapra na dosah podběráku, když v tom začal směřovat od břehu – vytáhl třicet metrů š?ůry až po vlasec. V podběráku se definitivně ocitl až po čtvrtém výpadu. Aby toho nebylo málo, ozval se další signalizátor. Položil jsem podběrák a začal zdolávat druhou rybu. Naštěstí jsem nepotřeboval podběrák. Rybu, které jsem odhadoval 12 kg, jsem odepnul hned u břehu.


19,30 kg  


17,60 kg 

Vrátil jsem se k velké rybě v podběráku. Mojí radost znásobil pohled na váhu. Po odečtení saku kapr vážil rovných 21 kg. Jednalo se o zdravého šupináče s obrovskou ocasní ploutví. Zabral na boilie ze směsi Bioenzym fish s A.C. losos. Ostatní záběry přišly na boilie Bioenzym fish s A.C. mega oranž a boilie ze směsi Biosquid s A.C. olihe?. Místa byla zakrmená ve větším okolí GLM a halibut peletami, rovněž boiliem ve větších dávkách. Kapři se v blízkosti krmných míst třeli. Při zavážení jsem je sledoval – pouze pár metrů ode mne se v mělké vodě mezi rostlinami rozmnožovali. Vůbec si mě nevšímali, ani hlučnější chování je nevyrušilo. Jednalo se o ryby různých velikostí.  

21 kg

Poslední den kolem oběda jsem jednoho kapra vypnul u ostrova. Byl to jediný záběr toho dne. Poslední noc jsem ještě ulovil čtyři kapry v rozmezí 12 kg - 18,5 kg a počet celkem zdolaných kaprů se zastavil na čísle 46.

Ráno po vyfotografování jsme zabalili a po obědě vyrazili na nekonečně dlouhou cestu domů, během níž jsem vzpomínal na krásně prožitý týden na Radutě a byl šťastný, že tam kapři dosud jsou...




konec bloku